5.9.2018

Historie střediska

Exkurze do historie a náhled na současnost našeho skautského střediska a jeho oddílů. Poznání vlastní historie a její pochopení je důležité pro pěstování hrdosti k národu, skupině, organizaci. Skauti ctí své tradice a váží také těch, kdo při šíření junácké myšlenky položili život, či byli perzekuováni.

ZALOŽENÍ ODDÍLU

Slavičín pouhý rok po skončení I. světové války byl velmi malé městečko spadající pod politický okres Uherský Brod. I to může být, a zdá se že nejpravděpodobnějším vysvětlením, proč ve zlínských skautských archivech není zmínka o slavičínském skautingu.

V roce 1919 byl založen první skautský oddíl ve Slavičíně – Mladoticích. Jeho zakladatelem byl br. Josef Hron z Budějovic, jinak učeň-prodavač v obchodě obuví firmy JAPIS ve Slavičíně.

Ten k sobě a k činnosti přizval další slavičínské kluky, ponejvíce ve věku 14 – 15 let. A tak se prvními členy oddílu stávají Josef a Karel Studenkovi, František Mikeš, Vojtěch Frait (později policista), Josef Málek a Vaňatka ?. Oddíl se jmenoval Jestřábi a měl i svou vlajku – jestřába na modrém podkladě.

Jelikož i v té době byl Slavičín relativně malý, ani skautský oddíl nebyl velký. Počet členů oddílu nikdy nepřekročil 15 lidí. Organizačně byl podřízen oddílu a sboru v Uherském Brodě ( Ant. Kubíček). Tam také jezdili slavičínští skauti skládat zkoušky. S brodskými skauty měli také několik společných akcí a podniků. Jedním z nich byla i noční hra a nocování nad Šabatcem v místě zvaném „v potůčkách“, kde je zastihla v noci velká bouřka a déšť. Ve zmíněných „potůčkách“ měli též skauti svůj přístřešek – chatičku, jelikož v té době mít klubovnu bylo znakem zámožnějších oddílů a v tak malém městě jako Slavičín v té době to bylo nemyslitelné.Činnost oddílu se řídila a vedla podle „Základů Junáctví“ profesora A. B. Svojsíka – pobyt v přírodě, stopování, táboření, vaření a pozorování přírody a hvězd. Avšak skautovat kluci mohli až po splnění všech domácích povinností : pomoc v hospodářství, pasení krav, …

Obvyklé byly výlety nejen do přírody, ale i na památná místa – hrad Vršatec, hrad Brumov, hrad Trenčín. Cestování v té době bylo velmi levné a když skautů jelo více než 6, dostali ještě slevu.Ve Slavičíně existoval už Sokol a Orel a právě tyto dvě organizace vedly jistý konkurenční boj a ještě se do nich vklínil Junák. I když ten nebyl početně velký, ale byl to opět jiný druh činnosti a také „konkurence“. Především Sokol to tak pociťoval.

Br. Josef Studenka se ve dvacátých letech účastnil skautského sjezdu v Brně-Pisárkách. Začal skautovat v roce 1919 a skautoval až do roku 1922, kdy jako osmnáctiletý musel odejít do světa do učení, ale ostatní členové oddílu skautovali dál. V té době jim taky na památku věnoval knihu „Základy Junáctví“, vydání z roku 1912.

Co se krojů týká, jejich součásti se sháněly velice těžko, bylo nutné improvizovat. Br Studenka měl zelenou skautskou košili ušitu z maminčiny zelené sukně. Dále nosili opasek s přezkou, na níž byla lilie s chodským psem, vázanku nebo trojcípý šátek, klobouk a 1,50 m dlouhou skautskou hůl.

„Nejvíce se mi ze skautování líbilo táboření a pobyt v přírodě“,

řekl br. Studenka.

Zakladatel br. Josef Hron šel ze Slavičina na vojnu a poté se oženil a bydlel i se svou ženou ve Slavičíně-Horních Mladoticích (na Šabatci).

MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ

Je tomu už opravdu mnoho let, co skautská myšlenka zapustila kořeny v naší vlasti a našem městě. Slavičín dvacátých let byl velmi malé město a dlouhou dobu už v něm existovaly organizace Orel a Sokol. Pak se mezi ně vklínila ještě jedna – Junák – svaz skautů a skautek Republiky československé. Je jasné, že na malém městě musel být mezi těmito organizacemi boj o členy. Jak už řekl pan Studenka, tak to potvrdil i další dosud žijící pamětník těch dob pan Jan Pivečka, zakladatel Nadace Jana Pivečky. Ten do Junáka ve Slavičíně chodil i se svým bratrem Zdeňkem. Jelikož otec byl podnikatel, koupil jim kompletní kroje skautů i se širokým kloboukem a junáckou holí, která byla dříve povinnou ve výbavě každého skauta.

Přišlo léto roku 1929 a skauti jeli na letní tábor, ten klasický letní tábor s podsadovými stany, budíčkem, rozcvičkou, prací, hrami a staráním se sami o sebe. Mnoho se toho nezměnilo a toto jsou opravdu skvělé a nadčasové hodnoty našeho skautingu. Oddíl jel tábořit na Dyji! Do takové dálky.

Při nástupu do tábora a jeho budování Jana Pivečku, tehdy desetiletého zarazilo několik věcí: postel ve stanu je mnoho tvrdší, nikde tu není maminka, která by pomohla ustlat a uklidit, v noci je občas bouřka a musíme se opravdu starat sami o sebe. Ten tábor byl 14 denní. Práce naložená na bedra vlčete, daleká cesta pro mléko do táborové kuchyně a i propíchnutí nohy hřebíkem udělalo své. Po týdnu, když rodiče přijeli na návštěvu, malý Jan odjel s nimi domů. Byl toho na něj více, než byl schopen ustát.

Ale i tak po letech (květen 2002) rád na tuto dobu vzpomíná a dodává:

„pamatuju si, že skauti měli příkaz, aby každý den udělali aspoň jeden dobrý skutek.“

To je i příkaz dnešních skautů, kteří se jím řídí na své cestě životem.

PO VÁLCE

Bylo přirozené, že organizace, která existovala před válkou a byla v průběhu ní zakázána Němci, byla po válce obnovena. Tak se stalo i ve Slavičíně a v okolních obcích Nevšové, Rokytnici a Rudimově. V té době naše město spadalo pod politický okres v Uherském Brodě a rovněž tak skautská organizace tak byla disponována.

Po válce se vedení oddílu skautů ve Slavičíně ujal pan Rostislav Horák, později velmi dobrý a lidmi uznávaný slavičínský lékař.

Bohužel zpráv z tohoto období není mnoho, vždyť ani městská kronika nebyla psána nijak pečlivě a spousty událostí tam chybí. Lze to přičíst s největší pravděpodobností na vrub složité a velmi vratké politické situaci v republice, která se ani tomuto regionu nevyhnula.

Tak lze jen soudit a podle fotografií a vzpomínek pamětníků říci, že skauti se ve Slavičíně prezentovali na dvou velkých poválečných akcích.

První z nich byla exhumace a převoz ostatků 28 amerických letců ze hřbitova ve Slavičíně na vojenský hřbitov ve Francii. Skauti jsou zachyceni na jedné fotografii uprostřed smutečního průvodu mezi skupinou hasičů a jejich ošetřovatelek a mezi skupinou Sokolů. První dva skauti jdou jen v košilích a v krátkých kalhotách.

Druhou významnou akcí, při níž se skauti prezentovali byla oslava výročí 950 let od smrti sv. Vojtěcha, patrona města. Této akce se účastnili i skauti nevšovští a rokytničtí.

OBDOBÍ PO PRAŽSKÉM JARU

17. května 1968 zasílá vedoucí br. Jiří Sieber – Sibi bratru Vénosovi na ORJ Gottwaldov zprávu o založení Junáckého oddílu ve Slavičíně. Ten čítá dohromady 8 činovníků střediskové rady, 40 chlapců a děvčat, vedoucím střediska se stává br. Jiří Sieber, jeho zástupcem br. Lubomír Rybák. Avšak už 10. dubna 1968 přichází bratru Rybákovi dopis od místonáčelníka Martinovského který mu odpovídá na jeho dotazy spojené se znovuobnovením skautingu.

Ustavujícího sněmu v Gottwaldově se účastní br. František Pavelka a br. Lubomír Rybák. Díky novému státoprávnímu uspořádání už Slavičín nespadá pod okres Uherský Brod, ale pod okres Gottwaldov.

První družiny, které vznikají jsou Sovy, Luňáci, Delfíni, Střelci. Později k nim přibyly i šestky vlčat Havrani, Bobři a Vlci. Členy střediskové rady byly ustanoveni dále – František Pavelka – Bimbo, Věra Skupinová – Rarach, ing. Sláv Kořenář – Čabes, MUDr. Zdeněk Machů, PharmDr. Oldřich Outrata.

Činnost se rozbíhá, jsou pořádány oddílové i družinové schůzky a výlety i výpravy. , V listopadu tohoto roku vychází první číslo střediskového časopisu nazvané SKAUT-STOPAŘ. Jsou v něm rozvedeny podmínky přijetí do skautského oddílupodmínky nováčkovské zkoušky a ještě i jiné skautské skautské náležitosti.

V roce 1969 podle registrace přibyla ještě jako vedoucí 1. dívčího oddílu ses. Jana Holbová. Podle okresního adresáře jsou odpovědné činovníci střediska rozděleni na funkce takto:

Vedoucí střediska: br. Jiří Sieber – Sibi

Zástupkyně: ses. Věra Skupinová – Rarach

Zástupce a ved. 1. oddílu: br. Lubomír Rybák – Šobul

Vedoucí 2. oddílu: br. Sláv Kořenář

Vedoucí 1. dívčího oddílu: ses. Jana Holbová

Středisko dostává od MěstNV Slavičin klubovnu na koupališti, která je ještě téhož roku vykradena neznámými pachateli. Smlouva o pronájmu „společenské místnosti a sociálního zařízení v objektu šaten na koupališti“ je datována dnem 3. března 1969. Tento rok se koná teprve II. ročník Svojsíkova závodu, a to 15. dubna. Bohužel naše středisko nepostavilo ani jednu hlídku z důvodu nízkého věku skautů a skautek. Sněmu konaného v Praze pod pořadovým číslem III se účastní br. Sieber. 23. srpna 1969 skládají nováčkovskou zkoušku bratři Miroslav Gbelec z druhého oddílu (Bobři), Vladimír Fusek (Havrani) a Karel Potůček (Vlci) oba z prvního oddílu. Tento rok se jede také na první letní skautský tábor. Ten je ve Vlárském průsmyku, osadníci táboří ve vlastních stanech a i ostatní vybavení je většinou popůjčované z domova.

ok je významný tím, že dva vedoucí složili vůdcovské zkoušky. Br. Lubomír Rybák – 24. ledna 1970 a br. Jiří Sieber – 18. dubna 1970.

Činnost oddílu stále pokračuje. Jak je to možno vidět na rozpisu programu družiny Havranů na měsíc únor 1970, jejímž čele stál jako rádce br. Ladislav Musil.

1) Stopování zvěře, poznáváni stop, možná i odlévání za účelem, co nejlépe se seznámit se stopami zvěře.

27. 2. 1970

2) Lyžařské a sáňkařské závody – budou-li dobré podmínky, půldenní lyžařská a sáňkařská výprava.

20. 2. 1970

3) Příprava dvou bratrů na nováčkovskou zkoušku.

(uzly, morseovka, zákony, a jiné.) Dušan Starý, Libor Starý

V létě, v první půli srpna jede oddíl na letní tábor, opět do prostoru Vlárského Průsmyku. Zažili tam i velkou povodeň. Vybavení tábora je půjčené z Vlárských strojíren. Tábora se účastní 22 dětí a dva vedoucí. Začátek tábora byl 8. srpna.

Tragický konec rozpuštění Junáka poznamenal letní tábory. Bylo to jistě velmi těžké vést tábor a přitom vědět, že na konci bude nutné všem členům říci, že v září se už nesejdou na oddílové schůzce.

1.9.1970 byl ÚV KSČ ve spolupráci s ÚV PO SSM Junák potřetí úředně zakázán. Jeho vedoucí byli v mnohých případech nařčeni, že duševně mrzačili českou mládež…

POSLEDNÍ OBNOVA JUNÁKA

Dne 29. prosince 1989 bylo opětovně obnoveno skautské hnutí, o vánočních svátcích se v tehdejším Gottwaldově konala ustavující schůze Junáka gottwaldovského okresu v kině Mír. Jiří Křek, pozdější vedoucí oddílu, ale v té době voják základní služby, se tam objevil i se svým kamarádem Robertem Sudickým – Bobem.

Přes Jiřího se zkontaktoval pan Alois Kužela, který začal působit jako střediskový činovník. Tak bylo založeno, nebo vlastně znovuobnoveno středisko ve Slavičíně. Ze zakládajících členů: br. Kužela, br. Durďák, br. Studeník, br. Křek, br. Sudický a br. Novák.

V roce 1990 bylo středisko řádně zaregistrováno pod staronovým číslem 605-11, od bývalého střediskového vůdce br. Siebera byly poskytnuty rady a materiály, včetně sady skautských razítek. V témže roce bylo zaregistrováno 17 dětských členů.

V roce 1990 proběhla byť i s malými problémy první registrace oddílů a středisek po 20 letech.

Naše středisko bylo zaregistrováno pod číslem 605-11, tedy číslem, které mu přiděleno před 20 lety. Byli osloveni činovníci, kteří vedli středisko v letech 1968-1970. Ti však odmítli aktivní účast na skautingu, slíbili však, že pomohou radami. Bratr Sieber předal 4 středisková razítka. Vedoucím oddílu byl jmenován Jiří Křek, jeho zástupci – Robert Sudický-Bob, František Novák. Bylo zaregistrováno 17 dětských členů: Zbyněk Hlavica, Zdeněk Krůžela, Jaroslav Málek, Pavel Janůj, Adam Štefek, Jan Strnka, Jan Kresta, Jaroslav Vala, David Kříž, Marek Kostka, J. Ďulík, Michal Strnad, Jan Jordán, Martin Chládek, Petr Šuráň, Radek Slaběňák a Jiří Novák.

20.2. 1990 byl vyhlášek způsob registrace pro členy a platilo se 20,-Kčs. Oddíl opravuje klubovnu na Horním městě v č. p. 103, kde bydlí spolu s Základní organizací ČSOP, se kterou také spolupracuje. Velké pomoci se skautům dostává od bratrů Studenkových. V klubovně bydlí bezplatně, ovšem za pomoc při akcích ČSOP.

První letní tábor se koná ve Vrběticích ve farním domě pod Hložcem, kterého se účastní velmi málo lidí, ale za to se pobyt velmi vydařil. Bob vaří svá pověstná míchaná vejce. Jediným mráčkem na letním nebi je to, že se do domu někdo vloupal a ukradl klukům část věcí a jídla. Další činností jsou jedno i více denní výpravy na Vláru, na Pulčiny. Problematika vzniku dívčího oddílu je odročena na později…

Od té doby pracuje skautské středisko ve Slavičíně a jeho oddíly nepřetržitě již 28 let a společně s bratry a sestrami z Junáku – svazu skautů a skautek ČR v roce 2012 oslavili 100. výročí založení českého skautingu. V roce 2019 naše středisko slaví 100. výroří od založení prvního oddílu.